Jóga nebo-li Yoga je cesta nebo způsob života, jenž nás vede k uvědomování si sebe sama. Slovo jóga pochází ze sanskrtu a znamená jednotu, propojení, spojení, harmonii, rovnováhu. Jóga také znamená propojení a harmonii uvnitř nás, to znamená harmonii těla, mysli, srdce a duše.
V širším pojetí znamená jednotu nebo harmonii individuálního s univerzálním. Jóga je také harmonií ženského a mužského principu v nás. Jóga je vyvažující princip mezi všemi protiklady v celém projeveném Vesmíru.

Jóga je každá vědomá činnost, kterou podnikáme na cestě k sebepoznání. Tato činnost může být v rovině fyzické, verbální, citové i mentální.

Jóga by se v žádném případě neměla omezit jen na praktické
cvičení poloh nebo jen na dechová cvičení, koncentraci, meditaci
a podobně. Můžeme ji cvičit při všem, co děláme, při jakémkoli pohybu těla či mysli (při práci, sportu, čtení apod.).
Vědomé cvičení jógy má za účel uklidnit a harmonizovat naše tělo, dech a mysl s naší duší.
Jóga je také soubor tělesných a mentálních cvičení.
Jóga je ale mnohem více než soubor cvičení, více než filozofie, věda a náboženství, neboť se považuje za univerzální, božskou vědu. Zabývá se skutečností, Pravdou.

DRUHY JÓGY
Existuje mnoho druhů jóg. I když se jóga může těžko členit či škatulkovat, přesto, pro její snadnější pochopení, se ji pokusíme rozdělit. Nejznámější druhy jógy dnes jsou:
gjánajóga nebo džňánajóga se spíš zabývá myslí,
bhaktijóga srdcem,
karmajóga energií, činy,
hathajóga hlavně tělem.
Všechny tyto jógy jsou součást rádžajógy (integrální jóga),
kterou Pataňdžali popsal jako osmidílnou cestu. Součástí rádžajógy jsou rovněž ánanda a krijajóga.
Další druhy jógy, jež si také zaslouží zmínku, jsou:
nadajóga - jóga zvuků,
mantrajóga - jóga, která zdůrazňuje zpěv manter,
kundaliníjóga - jóga zabývající se probouzením kundaliní energie,
tantrajóga - jóga zabývající se harmonizací ženského a mužského principu.

Všechny druhy jógy se navzájem prolínají a doplňují jako celek. Dohromady tvoří krásnou mozaiku a každý jedinec si z ní může vybrat ten nejlepší kousek pro sebe, pro svůj současný vývoj. Všechny cesty vedou do Říma a v žádném případě není naše cesta či jóga lepší než cesta/jóga ostatních. Neexistuje špatný nebo dobrý druh jógy, lepší nebo horší jóga. Všechny mají svoji hodnotu a vzácnost, a proto je všechny stejně respektujme.


HATHA JÓGA - HATHA YOGA
Jóga, která se dnes nejvíce cvičí v Evropě a je pravděpodobně
nejpopulárnější. Je to část rádžajógy, jež se spíše zabývá tělesným cvičením. Součást hathajógy jsou i dechové techniky. "HA" znamená měsíc a "THA" slunce, čili je to vlastně jóga, která se zabývá vlivem Měsíce a Slunce tj. harmonizaci ženské a mužské energie nebo-li energie jin a jang. Samozřejmě že i tento druh jógy působí velice blahodárně na naše tělo, mysl.

Hathajóga cvičitelé dbají, aby se jógová pozice dokonale provedla na fyzické, tělesné úrovni. Je však pravda, že žádné cvičení ve skutečnosti nemůže být stoprocentně pouze fyzické. V jakémkoli cvičení nutně zapojujeme, alespoň částečně, i mysl, vědomě nebo nevědomě.

Hathajóga zahrnuje i očistné techniky, krije, které se označují
jako šatkarma. Je jich šest: dhautí, bastí, nétí, naulí, trátak, kapálabhátí a slouží k pročištění lidského organizmu. Jejich praktikováním si můžeme odstranit řadu zdravotních potíží a předcházet nemocem.

Hathajógou si připravujeme tělo a mysl pro přijetí vyšších duchovních pravd a principů.

KARMA JÓGA - KARMA YOGA
Karmajóga je jóga činu.
Karma znamená akci nebo činnost. Je to činnost, v níž se učíme pracovat tak, že neočekáváme žádné výsledky a odměny. Práce by měla být nesobecká, ušlechtilá, svobodná. Děláme ji jen pro vnitřní naplnění. Takto konaný čin cítíme spíše jako službu, a ne jako práci. Výraz "služba" se mi více líbí - zdá se mi opravdovější, kdežto výraz "práce" v podtextu skrývá touhu po výsledku, po odměně.

Sloužíme oddaně a s láskou Nejvyššímu. Víme a cítíme hluboce
ve svém srdci, že tuto službu (práci) konáme jako Jeho nástroj.
Pro některé jedince může být tento druh jógy dokonalý. Doporučuji, abychom alespoň jednou denně něco malinkého udělali pro někoho jen tak, protože nám to dělá radost. Zvlášť se tato praxe doporučuje pro sobecky orientované lidi. Taková činnost osvobozuje, uvolňuje mysl od napětí, které vzniká neustálým přemýšlením po odměně. Lidské ego je zhýčkané a dělat zadarmo je pro něj nepřípustné. Očekává vždy něco za něco. I když někdy něco udělá zadarmo, stejně ve skrytu duše očekává odměnu, aspoň ve formě komplimentu, pochvaly a podobně.
To bychom měli překonat a mít radost z činnosti samé.
V sanskrtu se čisté činnosti bez touhy po odměně říká nikšam karma. Činnosti provedené s touhou po odměně se říká sakam karma. Karmajóga je tedy činnost, kterou konáme ne pro sebe, ale pro Boha. Konáme, protože má být konáno.

BHAKTI JÓGA - BHAKTI YOGA
Bhakti znamená oddanost.
Je to jóga srdce (citu), zbožné, vroucné oddanosti, odevzdanosti. Dokonalý bhakti jogín miluje Boha srdcem a vše, co dělá, dělá z čisté, nesobecké lásky. Bhakti jogín se snaží svoji osobní lásku transformovat do neosobní, univerzální. Svoji lásku projevuje zpěvem, práci. Pro vyjádřeni své lásky bhakti jogín často používá i rituály.
Můžeme zpívat cokoli, co přichází ze srdce. Píseň svého srdce oddaně nabídněme Bohu. To je také služba Bohu. Zpíváme Jemu, pro Jeho slávu, velebíme Jeho. Nezáleží tolik na slovech a formě písně, ale na tom, kolik srdečné vroucnosti do zpěvu vkládáme. Vymyslíme si jakákoli slova a zpíváme je, jak to cítíme. To, co upřímně vychází ze srdce, je vždy naplněno láskou.
Nejznámější osvícená učitelka bhaktijógy byla svatá bengalská matka Anandamoy Má. Matka Tereza také byla ve skutečnosti bhaktijogínka.
Jakákoli práce, činnost konaná srdcem a nesobecky je bhaktijóga.
Bhakti jogíni mohou velice snadno propadnout emocím a fanatizmu, sektářství, v němž se oddělují, izolují od společnosti v domnění, že jsou duchovně dále než ostatní a že jedině jejich cesta je správná.

GJÁNA JÓGA -GYANA YOGA
V Indii jsem slyšel že je správnější výslovnost gjána, a ne džňána. Gjána znamená moudrost. Je to jóga intelektu. Klade důraz na práci intelektu a jeho moudrého uvažování.

Schopnost intelektu používáme pro rozlišování skutečného od neskutečného. V Indii se říká: neti - neti, tj. ne tohle, ne toto.

Gjánajóga má v sobě dva důležité principy: vivéka a vairágja.
Vivéka je schopnost moudrého rozlišování - rozluštění reality
od iluze. Není to snadné, neboť intelekt často bývá sobecký, zastíněný, deformovaný vlastními emocemi.
Vairágja je schopnost odpoutat se od iluze, od duálního světa. Neznamená to, že si nemůžeme užívat život. Můžeme, ale nejsme k němu připoutáni. Všechna lidská potěšení jsou nic proti tomu, jakou radost prožijeme, až poznáme, prozřeme Boha.

Gjána jogíni často používají techniku atmavičári - sebedotazování. Meditace je důležitou součástí gjánajógy, přičemž se neustále rozjímá nad otázku "kdo jsem já?".

Nejznámější osvícený učitel gjánajógy byl velký indický Mistr Ramana Maháriší z Arunáčali. Nejznámější v Evropě byl jeho žák Paul Brunton. Úspěšní představitelé gjánajógy u nás byli Eduard a Míla Tomášovi, kteří oslovili a inspirovali tisíce lidí.

Gjána jogín by si měl dávat pozor, aby se neoddal jen suchému intelektuálnímu uvažování o pravdě, což je často doprovázeno nadměrným čtením dalších a dalších knih. Může snadno propadnout iluzi, že mu Pravda bude sdělena zvenku, knížkami. Všechny činnosti jsou pak spíše řízeny sobeckým intelektem, neustálým povídáním o duchovnu a snadno se zapomíná na praxi.
Pouhé povídání nebo čtení není moc prospěšné pro duchovní vývoj, neboť posiluje aparát mysli. Spíš se mu oddávají jedinci, kteří mají silnou intelektuální, často vědeckou nebo technickou mysl. Považují pak moudrost nebo pravdu za souhrn intelektuálních informací, což je základní omyl.
Není se pak čemu divit, že jsou dnes ve společnosti jako "moudří", dokonce i " osvícení" uznáváni spíš ti, co sdělují informace o moudru.


RÁDŽA JÓGA - RAJA YOGA
Je to nejkomplexnější jóga, tedy integrální nebo královská jóga. Klade důraz na meditaci, ale současně harmonicky rozvíjí i všechny ostatní její složky.
Rádža jogín, když medituje, by měl projít přes všechna pokušení. Neměl by jim podlehnout.
Rádža znamená král a král je ten, který by měl mít všechno pod kontrolou. Až všemi zkouškami, testy projde, dosáhne osvícení. Meditace je proto nejvyšší stupeň jógy. Připravuje nás do stavu samádhi, v němž dosahujeme osvícení.

Pataňdžali rozdělil rádžajógu do osmi stupňů. Proto se někdy také nazývá aštanga jóga (ašta = osm).
Co je cílem všech druhů jógy?
Všechny uvedené druhy jógy kladou důraz na určitou část našeho bytí. Žádná jóga se nemůže omezit pouze na jednu část. Když dosáhneme vyššího stupně, uvidíme, že tělo, energie, srdce, cit, rozum a intelekt jsou pouze nástroje jak vyjádřit nejvyšší Pravdu a všechny tyto části dohromady splývají v jednotě. Podobně jako se všechny řeky slévají do jednoho oceánu.
Cíl všech druhů jógy je společný - dosáhnout poznání tím, že probudíme a pozvedneme kundaliní energii.
Pataňdžali rozdělil rádžajógu do osmi stupňů:

1. Jama - morální zásady, "ovládání", kontrola, varování
2. Nijama - morální zásady, pobízení, doporučení
3. Ásany - jógové pozice
4. Pránájáma - kontrola energie, prány
5. Pratjáhára - zvnitřnění mysli
6. Dhárana - koncentrace
7. Dhjána - meditace, rozjímání
8. Samádhi - sjednocení s Absolutnem
Výňátek z knihy: "Duchovní život v praxi"

Co není jóga?

-není jen fyzickým cvičením a posilováním svalů či dosahováním extrémních bolestivých pozic

-není hinduistické náboženství

- není snůška pověr

- není to asketická cesta

- není iracionálním mysticismem

- není to zastaralá záležitost

(Jógačarja Mukund V.Bhole)